Líčíte se? Používáte čistící a odličovací látkové tamponky? Napadlo vás někdy, jak takové tamponky vlastně vznikají? Chcete se pustit do šití a dát tak druhou šanci obnošenému, malému nebo poničenému oblečení, které máte doma? Jako návod vám může posloužit příběh vzniku mého látkového odličovacího tamponku.
Chtěla bych vám vyprávět, jak vznikají moje odličovací tamponky z ústřižků po šití látkových vložek.
Není to totiž jen tak!
Každý kousek má za sebou docela dlouhou cestu a hodně času, který ztrávil čekáním, než na něj dojde řada. Dokážu si představit, že jednodušší by bylo koupit metry nových látek, naskládat jednotlivé vzory a látky na sebe a nastříhat všechny naráz na jednotlivé kousky. Jo, to by sice bylo šup, šup hotové, ale já na to jdu jinak. Navíc i u nás doma se snažíme o redukci odpadu a máme rádi zero-waste.
Z každého materiálu, který se mi dostane do rukou k výrobě látkových vložek, vznikají malé odřezky. Ty dále třídím. Ty úplně malé separuji do koše, jehož obsah skladuji a jednou nebo dvakrát za rok odvážím do sběrného dvora. Jakožto "podnikatelka" nesmím žádné zbytky z výroby vyhazovat do komunálního odpadu, o svém odpadu si musím vést evidenci a jeho likvidaci ve sběrném dvoru, zaplatit. Pokud mi zůstane kousíček, na který by se vešlo kolečko o průměru tak 8 cm, odhazuji odstřižek do papírového pytle.
Jednou za čas pytel vysypu, beru do rukou kousek po kousku, a vyřezávám malá kolečka.
Ta pak skladuji ve velké krabici, abych měla zásobu a mohla jednotlivé kousky vhodně kombinovat. Každý kus je totiž ze 3 vrstev materiálu.
Když si z krabice vyberu a nachystám vhodné kombinace, čeká mě žehlení. Každý kousek, který to snese, je potřeba přežehlit a poskládat trojici na sebe tak, jak se bude sešívat. Těmto trojicím říkám "sendviče". Nahoře je vždy přesně střižený kousek bavlněného plátna, který pak uvnitř tamponku udržuje tvar a tamponek se ani po vyprání nekroutí.
Když si udělám ze sendvičů vyžehlený komínek, můžu jít ke stroji. Každé kolečko pečlivě po krajích sešiji, pěkně po okrajích bavlněného plátýnka.
Přebytečný materiál je potřeba odstřihnout, aby ve výsledku nezavazel. Už to konečně začíná vypadat jako odličovací tamponky, že?
Pinzetou každý kousek otočím a vykoukne na mě krásný barevný vzor. Například tyto tamponky jsou ušity z bio bavlněného úpletu, bio bavlněného beránka, a protože jsem na stroji měla zrovna bio bavlněnou nit, rovnou jsem ji použila na prošití. Nejlepší jsou materiály, které jsou hodně savé a na omak příjemné. Ale třeba i nesavý fleece má své kouzlo, a když jej použijete z jedné strany, je skvělý třeba na roztírání masky.
Po otočení mě čeká závěrečné obšívání. Okraj musí být co nejužší, aby nepřidával na objemu a důraz je třeba klást na správné zapošití otáčecího otvoru.
A konečně tu mám výsledné tamponky v celé své kráse!
A proč to dělám tak složitě?
Jde mi o to, abych při šití co nejlépe využila každý kousek látky, který by jinak skončil v koši. Odličovací tamponky mají tu správnou velikost, která odpad rozdělí na ještě použitelný a nepoužitelný. Navíc samotné tamponky jsou super pomocníci a v zero waste životě mají své nezastupitelné místo. A trojitý materiál zajistí, že se po vyprání a sušení nebudou shrnovat a kroutit a lépe si zachovají svůj tvar.
Chtěla bych vám poděkovat, že koupí mého odličovacího tamponku pomáháte redukovat odpad. Právě redukce odpadu je pro mě hodně důležitá. Nechtěla bych tamponky vyřadit ze své nabídky jen proto, že je jejich výroba zdlouhavá a cena vyšší.
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejný kousíček látky, ale každý kousek má za sebou malý příběh ❤️
2022 © Alena Hradilová